V roce 1955 se šest vysokoškoláků vydalo ve dvou vozech Land Rover na impozantní expedici z Londýna do neznáma. Cílem byl Singapur a odměnou byl zápis do historie. Tim Slessor byl jedním z členů týmu a nyní vzpomíná, jak celá akce vznikla.
Měla to být jedna z nejdelších výprav po souši: poloviční cesta kolem světa, od kanálu La Manche do Singapuru.
Jako vysokoškoláci jsme neměli žádné peníze, žádná auta, prostě nic.
Jako mnoho jiných věcí v 50. letech v Cambridge vznikl i tento nápad pozdě v noci nad kávou, kterou jsme si vařili na plynovém vařiči. Přišel jsem na večerní drink do pokoje Adriana Cowella a on zanedlouho začal snít – nahlas. Co takhle zorganizovat automobilovou expedici do Singapuru? Blázníš? Možná. Ale proč ne? Koneckonců, nikdo to ještě neudělal. Mohli bychom být první.
Vytáhli jsme atlas. Načrtli jsme trasu. Odhadovali jsme vzdálenosti. Hovořili jsme dlouho do noci.
A tímto způsobem se víceméně zrodila naše expedice, nebo přesněji řečeno její plán.
Tým vznikl téměř ještě dřív, než jsme si to uvědomili. Prvním členem byl kameraman Antony Barrington Brown (přezdívaný vždy BB). Dalším byl Henry Nott, sekretář univerzitního motoristického klubu. Pak tu byl Pat Murphy, navigátor a diplomat, který vyjednával víza.
Pak nás napadlo, že bychom měli získat někoho z Oxfordu. Kdybychom totiž jednou získali obě vozidla, mohli bychom jedno nalakovat světle modrou a druhé tmavě modrou barvou. Výsledný zájem médií výrazně zmnohonásobil naše šance získat sponzory.
Do Oxfordu jsme vyslali skupinu. Ta se vrátila s Nigelem Newberym, který se stal naším proviantním důstojníkem a druhým mechanikem. Adrian, který byl koneckonců autorem prvotní jiskry, byl již naším „busyness managerem“ – pokladníkem, účetním a sekretářem. Nyní, nejprve dopisem a poté návštěvou v Birminghamu, se snažil přesvědčit společnost Rover Company, že jsme schopni vyrazit na výpravu, která byla, podle některých, dočista nemožná.
Jak však Adrian zdůraznil, kdybychom navzdory všem očekáváním úspěšně absolvovali první výpravu „po souši do Singapuru“, přineslo by to společnosti Rover značnou publicitu. Rover za několik dní odepsal, že logice Adrianova návrhu rozumí. To byl důvod k oslavě – a pořádné!